Tak jo... Kashmir 9:41 jsou zpátky!
Zvědavost byla veliká. Jakže si povede parta, jež koncem devadesátek platila za atrakci klubové scény? Jaké stopy na ní zanechala několikaletá stagnace? Jak vypadá současná tvář kapely po nákupu sokolovských posil? Pro odpovědi si do Alfy přišla síla lidí a to navzdory nejdražšímu animáku všech dob (Avatarovi), promítaném o patro výše. (dodejme však, že řada z přítomných v době největší kašmírové slávy ještě řešila, jakže to ten Ježíšek vlastně dělá).
Takže... Alfafest 36...
Smůlu hned dvojí měla ostrovská parta Pororoca. Jednak se jí stále nedaří angažovat zpěváka (a výkon toho stávajícího byl ééé... kulantně řečeno... matný), druhak... těsně před Alfafestem se jim roznemohl bubeník, tudíž sjeli akci s narychlo povolanou náhradou. Že to skřípalo tu i onde je nabíledni. Tedy... pěvci a pěvkyně s ocelovým srdcem v hrudi... zkuste štěstí u Pororocy. Zazpíváte si v kapele s vlastním repertoirem a zdatným kytaristou.
Kashmir 9:41 (tedy Dharma a Pepa), posílil o druhého kytaristu Tomáše a bicmana Bokyho. A je to dobrej model! Druhá kytara zahustila už tak hutný sound, podepřela Dharmův rozskřípaný-rozvrzaný nástroj a kapela teď pumpuje hutný hardcore silou Siemensova čerpadla. Chod mašiny zajišťuje strojník Boky živelnou smrští razantních úderů. Kašmírové hácéčko ideově i hudebně souzní s východními filosofiemi a věřte (vy absentující), že mantricky opakované refrény, nesené vlnami hutných rifů, jsou vskutku hypnotické!
Publikum se těšilo z vydařeného večera, pod scénou svíjelo se klubko opocených těl a táta Alfafestů Radůz se neudržel a svými hlasivkami připozvedl výjimečnost večírku (neb jednalo se o premiéru nové sestavy). Dobré velmi velice!
A klubko se svíjelo i při setu následujících pražáků Afterspoon. Tjo, to je úžasný... vy ste fakt úžasný... divil se frotman souboru, těsně před tím, než odplul na rukách rozjetých fanoušků. O stylovém směřování Lžiček nechť podají zprávu dva přídavky, které potěšená kapela dala... vlčí hymna Born To Be Wild a Fatboyova The Rockafeller Skank. Dobré! A my si budeme pamatovat kytaristu, jež s richardsovsko-slashovskou nonšalancí doluje ze svého aparátu neučesané, rajcovní vyhrávky a sóla.
Nu a pak se na scéně pouze vyměnili zpěvák a baskytarista a čtveřice pod názvem Joker´s Face spustila grunge jak z roku 1990. Nebylo to vůbec zlé, příznivci kostkovaných košil si mohli dost užít, kdyby... kdyby jich nezůstalo tak málo. Snad byla na vině pokročilá hodina, snad únava z kashmirovsko-afterspoonovského třeštění, publikum řídlo a řídlo až ... prořídlo. Tedy Joker´s Face s potěšením někdy jindy.
A byl konec a šlo se dom.
Fotky jsou tu...