Aktuálně
Alfafest 35
Alfafest 35 nám nadělil tři kapely tvrdšího ražení – chebské Le Bain de Maid, téměř západočeské Drag Me Pissed a dnes už asi 100%ní pražáky Fourth Face.
Matematické rozdělení 3 x 1/3, hudebně bych to však rozdělil spíše na 2 x 1/3 + 1 a to doslova, to znamená 33% Le Bain de Maid, 33% Drag me pissed a 98% Fourth Face (-2% aby si moc nemysleli).
Všechny kapely zahrály, zazpívaly a snad potěšily, ale pro zmlsané fajnšmekry byli první dvě (30-ti procentní) kapelky přeci jen zatím otázkou budoucnosti, tzn. že vydrží-li a budou cílevědomě na sobě pracovat, možná budou i ony hudebními bonbónky či lahůdkami. Ale to až někdy, letos v lednu to bylo pouze na vyblbnutí.
Zejména první vystupující Le Bain de Maid pojali zřejmě večer spíše jako oslavu kamarádových narozenin před hloučkem kámošů ze školy a namísto alespoň pokusu o splynutí s publikem hlásili do mikrofonu že... basák má špatné trsátko, jestli někdo nemá silnější než nulasedmdesáttrojku, osmdesátosmička je ale taky blbá... (jede na kšeft s jedním blbým trsátkem?) … Zkrátka moc to neodsejpalo, bylo to takové snad dětské a rádoby alternativně rockové, tvrdé to možná ani být nemělo a zejména přístupem to bylo víc punk než rock. Svou tvorbu sami nazývají alternative-psychedelic rock, ale jejich psychedelie v podstatě spočívá ve zdlouhavém opakování jednoho riffu či nápadu. Budou-li to chlapci číst, neměli by to brát jako výtku, ale jako názor, možná hodný zamyšlení.
Druhou kapelou byli Drag Me Pissed, z části zřejmě domácí (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Sokolov), hlásící se ke stylu hardcore-emo. Zahráli, špatný to nebylo, ale dojem to nezanechalo, nadšení to nevzbudilo.
Třešničkou na dortu (a to zřejmě již dopředu) byli původně sokolovští, dnes víceméně pražští Fourth Face.
Ostřílení borci mající za sebou letité zkušenosti. Muzika dobrá, čitelná, nápaditá, doplněná smyčkami a dobře odvedená. Řada studiových nahrávek, koncertní program postavený zejména na posledním albu Sonido Triste, několik videoklipů vysílaných i na veřejnoprávních kanálech ČT. Ač donedávna skupina vystupovala se dvěma zpěváky (dejme tomu hodný - zlý, melodický - dravý), dnes jsou FF k vidění pouze s jedním – ZBK (Zbyněk Pošmura), nicméně druhého vokalistu stále hledají. Muzika se může líbit různým lidem různá a Fourth Face se nemusí líbit všem, ale ve srovnání s předchozími kapelami je znát přehled, zkušenosti a profesionalita. Fourth Face to mají srovnané zvukově, aranže jsou postavené tak, aby to kdykoliv precizně odehráli a ne že se to někdy povede a někdy ne, nejedou na kšeft nepřipravení - neshání v publiku (spoléhajíce na to, že tam vždy nějací místní muzikanti budou) šňůry, trsátka příp. dokonce nástroje atd, atd. Zkrátka kapela, která chce jít nahoru, musí vystupovat jako kompaktní celek zabalený v profi obalu jako každé jiné zboží a pokud si mladí umělci (hůře samozřejmě starší či dokonce staří) toto neuvědomí, zůstanou max. okresní tancovačkovou kapelou. Nicméně nějak se začít musí a zkušenosti se také neprodávají v lahvích že….
V případě Fourth Face bylo vše gůt, i zvukově to značně poskočilo směrem vzhůru, takže tahle kapela se dá směle doporučit a nejen naživo, deska je taky dobrá.
Text: Milan Babic
Diskuze k článku
